Ztrácím se. Nevím proč, ale mám v sobě takový depresivní pocit. Ten pocit mi říká, že mé duši (oh, tak odporně sentimentální slovo) něco chybí. Jakoby kus mé duše chyběl a ten zbytek bez něho nemohl existovat. Někdy ten pocit ztratím, zapomenu na něj. Ale pak se vrátí i s úroky. Vím, co v mém životě chybí. Vím to a to mě dusí. Jsou to dvě věci, z toho jednu můžu pominout, ale tu druhou ne. Nejde to. Je to věc, bez které se nedá žít a ani umřít. A proto se vypařuji jako kouř.
Příspěvky
1 komentář:
Tyjo, tak doufám, že píšu fakt k tobě na blog:) Z Šimonový stránky jsem se dostala na jeden tvůj blog, pak na druhej a pak možná ještě na jeden a konečně snad sem xD Víš kdo sem, ne??? (Hanice:))
Okomentovat