Mlčení jehňátek v kufru

Já tak nesnáším balení... Moje máma dospěla k názoru, že nám tam nedají nic k jídlu, a tak celý můj batoh je nacpanej jidlem. Potom mám taky kufr těžkej jak kráva, kterej musím táhnout k metru a z metra... Nejhorší na tom je, že je bez koleček... Jinak se ovšem do Anglie šíleně těšim...

Great Britain

Tak už v sobotu odjíždím na týden do jižní Anglie a hrozně se těším. Docela mě potěšilo, i v jaký skupině jsem, jelikož je tam dost fajn lidí. Jediné, čeho se bojím, je to, že se poblinkám (já vím, že to slovo je infantilní, ale nevadí mi to) v autobuse... Ono vylézt na trvalo z autobusu po 26 hodinách (s přestávkama a výletem do Brightonu) bude vážně síla. No ale jinak se hrozně těšim na Brity a Britky :D (hlavně) A docela bude prča až jim budu vysvětlovat, že naše republika není součást SSSR, ani ČSR, ale že jsme samostatný a suverénní stát (který ovšem musí nonstop lézt do pr**** nějaký supervelmoci)... No bude švadna... :D

Jen jediné tlačítko

Je to hrozné, když celý den, co jste u počítače neděláte nic jiného, než mačkáte tlačítko INBOX a čekáte: 1. na zprávu na MySpace 2. na e-mail, který Vám oznamuje zprávu na My Space. Otřesné... A ono furt nic nepřichází... A už musím jít.... Potřebuju znovu zmáčknout tlačítka INBOX.... Tak pa

Příběh urny a rakve

Tak jsem to tu změnil. Ano... Malá změna jména a designu... Ovšem já mám pocit, že nikdy nic nezměním... A v sobotu jedu na týden do Torquay (nebo nějak tak, ale je mi to fuk), kam se těším, ovšem mám pocit, že se zase ztratím, zabloudím, popletu si v Londýně místo a čas srazu... Taky mě naštvalo, že Smíchovská knihovna bude mít měsíc zavřeno, což je docela problém, jelikož budu muset do konce týdne vrátit asi 38 knih. Já se tak těším na prázdniny, jelikož doufám, že budu mít čas si dát potřebné věci do pořádku... Myslím tím povídky, básně (a to zabere zatraceně času, brousit jazyk a vybírat ta správná slova), chci si také přepsat všechny školní sešity do počítače, což bude něco šíleného... Já budu mít klid prostě až v rakvi.... nebo spíš v urně, jelikož si rakev nebudu moct dovolit. A přitom to má spoustu výhod - 1) pro půdu výživné 2) neutrácíte za spálení. A taky budete moct strašit své živé příbuzné. No, není to super? Musím ten článek zakončit jinak než monologem o rakvi a urně, ovšem nic mě nenapadá, a tak: RAKVI ZDAR !!!

Kufr plný vzpomínek... ...na budoucnost, kterou jsme ztratili

Iracionální myšlenky plné snů a vzpomínek. Absurdní snahy o lepší svět.

Ta nemožnost cokoliv změnit mě ničí. Je to jako by jste postavili kostku domina a dalších pět by jich Vám spadlo. Čím víc toho člověk ví, tím je bezmocnější. Opravdu. Pravda a poznání je mor, kterým se snažím otrávit. Jak je bezvědomost krásná, si člověk uvědomí tehdy, když pozná pravdu.

Tolik toho na srdci až nevím co

Poslední dobou kolem mě utíkají dny a já je nestíhám postřehnout. Celý můj život se zcvrknul na můj diář. Teď si už nedokážu představit, jak jsem mohl žít bez něj. Už nemám skoro žádný čas, což se projevuje počtem nepřečtených knih...