31. 12. 2008

Today, the day after yesterday

listening to: Britney Spears - Piece of me
reading: actually nothing, but a serie about Merlinus Ambrosius
thinking about: myself and my character
eating: my dinner
drinking: only water
actually mood: a bit depressed
doing: nothing
enjoying: It's bad to say, but nothing

30. 12. 2008

Look at the sun...

I really love the newest Lilly Allen's song. At the moment the sun is shining and I am looking at the sun. It is going to be a nice day. Hmmm... I love looking at sun. . .

Midnight session

I am thinking of power of human dreams. I wanna cry whenever I want to. I want to make this world better. I have invented a cheap but primitive water filter. I want to share my ideas with everybody. I hope that I find l some happiness. I like this midnight session and think that it is a good idea. I wanna be a better english speaker. I wanna start learning German because of my friends in Germany.

29. 12. 2008

I am a crazy guy with crazy life(style) and ideas

I spent one hr in Tesco, looking for some gloves and I was NOT able to find them by myself. So I asked for some help and found out, that I stood directly in front of them all the time.
I wanted to have a shower, so I soaped my body and than I found out - I had NO WATER. I stayed there for half an hour praying for water.
Finally I bumped my head against my wardrobe.
I really had enough for one day.

Believe me or not...

As you know my people-are-like-bottles life theory, I must let you know that I feel really mixed. At the moment I am changing my moods and my mind as fast as a girl changes her clothes (as my favourite songs says) or faster. Oh, I can hear this song in the radio at the moment! There are lots of things that are really good news for me. But there are lots of things which I wanna change or ignore....

BIG changes are here

You can slow see it. My blog is slowly transformed to english, which is more international and I really need to train. I am going to spend lots of time with very heavy book named dictionary :-), but I hope that you will really enjoy it. Feel free to leave your comments here, I'll be glad to read what you think. So I hope it is enough for my first article in English and I wish you good night. ;-D

27. 12. 2008

KU-RIK-ULU-MV-IT-É

aneb rok se s létem sešel a je čas balancovat.
Pořád se uklidňuju, že jsem lepší než jsem byl. Ovšem v skrytu duše vím, že obehrávám sebe i Vás. Propadl jsem se do stavu podivné melancholie, jako bych sklouzával po bahně dolů bez sebemenší snahy se zachytit. A projevuje se to na všem: knihy, známky, bordel, příprava na malou maturitu (žádná)...

Nezlobte se na mě

...ale slova jako Ježíš, bůh by se snad měli zakázat dávat do článků. Je zajímavé,
většina blogů je buď ve španělštině a pokud je v angličtině, je 50% pravděpodobnost, že jste narazili na seznam modliteb online...
Rikam si, proc nekdo dava na net fotky snad pulky Ameriky jak brusli...
...nebo hromada fotek, to jsme meli k veceri, to k obedu... Ti anglickymluvici narody to je fakt sila...

25. 12. 2008

Milujme Sarkoziho

Mám-li se přiznat, tak ho považuji za človeka velmi primitivního. Nechci všechny Francouze házet do jednoho pytle, ale tenhle zakrslík ztělesňuje nejhorsí typicky francouzskou vlastost - přespříliš nafouk
lé ego.
My, zaostalí a barbarští, Česi bychom se asi měli svěřit do jeho rukou, aby nás civilizoval. To tak, my ti to osladíme, neboj.

6. 12. 2008

Confused...

Poupřímnu, jsem zase tak potměšile šťastný. Usmívám se na nic netušící lidi na ulici. Přitom jsem zmatený. Nevím co mám dělat, nevím jak na frájinu, nevim kdy vlastně začnu s němčinou (moje: "až nebudu propadat z frájiny" asi nenastane), kterou bych se měl naučit. Taky mě překvapilo mnoho lidí, jak laskaví a milí jsou, pár jich mě ovšem zklamalo svejma odpornejma "touhama" po "úspěchu". I když, mohl jsem to čekat. Ovšem lidí, ze kterých mám radost je víc. A asi budu píct cukroví. A psát nespisovně. Jsou totiž Vánoce. :D

2. 12. 2008

Za jeden den

mi přišlo víc e-mailů než za měsíc dohromady. Důvod? Udělal jsem si profil na facebook.com Do seznamu jsem si stihnul dát dva lidi a mezitím si mě další hromada přidala. A já se ptám, jak to, že mě tak rychle vyhmátli :D ? Já o tom ještě nestihl nikomu říct :D A profil jsem dodělal dneska :D Jo a ta hromada e-mailů, byly oznamy od facebook.com :D

12. 11. 2008

Rok se s rokem sešel....

...a já si prohlédnul můj starej blog...

Zjistil, že jsem na dobré cestě...

Že se věci kolem mě moc nezměnily a já našel půdu pod nohama. Jsem šťastný. Vážně. Dlouho. trochu stabilnější, i když jsem zjistil, že mě idiotské chování některých lidí štve. A že jsem lidi moc odsuzoval...
A že jsem 3ťastný a veselý a mám smysl života a žiju a jediné, co závidím, je ČAS... Na spoustu lidiček... A hrozně se těším na sraz lidí z tábora a i do školy, na veslování, na první pomoc...

A jsem šťastný, jen pár lidí mě štve,,,

A přeju Vám
štěstí
radost
a znovu a znovu a úspěch ....

/Bože, asi jsem se zbláznil, to je poprvé co někomu nepřeju něco škodolibého :D/

8. 11. 2008

Barvy, laky, nátěry aneb jak se nám vybarvil podzim

Pomalu se nám blíží zima a já pomalu nepostřihnul podzim. Čas utekl jak voda a jedinej čas, kterej jsem si vyhradil na pozorování podzimu, listí a tak, byl ten před měsícem, kdy jsem měl před tréninkem hodinu času a zajel na Barrandov. Nevím proč. vlastně moje celá návševa Barrandova spočívala v tom, že jsem došel ke knihovně a zpátky, protože jsem se bál, že zabloudím :D No a pak jsem sedl do tramvaje a jel zpět. Prostě jsem vyhodil hodinu času. No asi zítra půjdu, protože dneska jsem vastal v deset třicet, začal číst (bůhvíproč) Rychlé Šípy najedl se a dokopal vrátiti knihy do knihovny... A to jsem chtěl vstát v sedm třicet... Noé doufám, že zítra ještě nějaké ty podzimní barvy chytnu, když ne, mrknu se na deviantart :D

5. 11. 2008

Cvokařina aneb krátké zprávy

Můj oblíbenej blogger se rozvedl a nějak přestal psát, i když sliboval opak.

Asi se přejmenuju na Milouše. Jsem samá lapálie.

Kdo je Saturninem mého života? Asi já, protože já sám můžu za většinu lapálií.

Řekl jsem úžasné moudro: "Objev, který nemají všichni k dispozici, jako by nebyl"

Z některejch lidí, kteří píší blogy je mi nanic. Cvoci. Nikdy neklikejte na odkazy u blogů.

Bože, já ten blog furt čtu. Je to kravina.

Už ne, překliknul jsem na další.

Sakra. Stránka s designy a žádný odkaz pryč.

Tak jsem zkousel stranky jen tak. Nikdy nechodte na girls.blog.cz Prvni clanek radi jak se uhry - pasta na zuby je fajn nápad....

Dočetl jsem to dál, je to děs, já to sem zkopíruju:

Proti uhrům: Postříkni je očními kapkami proti zánětu očních spojivek a zarudlá místa zmizí. Nebo když zubní pastou potečkuješ uhry, ty pak bleskově vyschnou.

Kruhy okolo očí: Dobře je zakryjí světle modré oční stíny. Ty jednoduše smíchej s dením ktémem a naťukej pod oči. Nakonec nanes make-up.

Bledá, unavená pleť: Povzbuzení poskytne síla citrusů. Obličej poťukej čerstvě uříznutým kolečkem citronu.

Potící se ruce: Těm udělá konec koupel se šalvějovým čajem. Ruce do nej namoč na 15 minut.

Mastné vlasy: Jako občerstvění působí směs šamponu a vody v poměru 1:1, kterou si vlasy postříkáš rosprašovačem. Nastříkat ke kořínkům,vmasírovat, vymýt, konec!

Oteklé oči: Vatové potštářky namoč do studeného mléka a nech 5 min. působit na zavřených víčkách.

Zářivý pohled: Na víčka nanes perleťovou rťenku.

Síla, co? :D

Bože ta stránky stojí za zkopírování celá, jsou to perfektní kydy.

No nic, zkusím boys.blog.cz :D

A sakra, ono je to je eroticky zaměřené, chce to souhlas, radši padám..

Potom jsem surfoval a zjistil, že lidé se mění jako voda v řece. Jak jsem se změnil já!?

4. 11. 2008

Pracovat, inkasovat, utrácet

Tak... Jsem docela aktivní, a tak jsem si zajistil brigádu v call-centru, aniž by mi bylo patnáct. Čtrnáct dní sice do mých patnáctin zbývá ale neva. Vezmou mě. Jediný problém, že první věc, které budu prodávat, je ženské spodní prádlo. Jsem to ale šťastlivec.

16. 9. 2008

Obětí

Fajn... Školní rok začal... A mám za sebou pár dnů... Kromě dvou učitelů je vše celkem fajn...
...tedy až na to, že jsem narazil na homosexuálního bezdomovce, kterej se mě snažil sbalit a čtyřicetiletou ženskou, která když se chtěla posadit mé místo, tak se mi postavila za záda a stařeckým hlasem začala říkat: "Pusť stařenu sednout..." Byl jsem v šoku a okamžitě vyskočil... Jestli já nemám štěstí na exoty, tak už nikdo...

31. 8. 2008

It's not fair

Fajn... Začíná nám další školní rok... Tedy až za týden... Hurá... Nejlepší je, že jsme vychytali tu nejhorší kombinaci učitelů, co šla... Alespoň nemáme velkou blůmu na fyziku... Jediná dobrá zpráva... Hodiny jistého předmětu budu nenávidět už čtvrtým rokem kvůli namyšlené krá***, co je vyučuje, stejně jako hodiny, o kterých není učitelka schopna odpovědět na látku, kterou vyučuje... Bezva... Bezva... Alespoň na pár předmětů máme učitele, které já považuji za schopné, inteligentní a férové. O zbytku se to říci nedá... Alespoň, že je ještě pár nových učitelů...
Já tam nechci....
Ne...
A alespoň doufám, že v naší třídě zůstali pouze ti žáci, kteří si to zaslouží... (Myslím výsledky, nikoliv ............)

16. 7. 2008

Trochu trapné, neetické, antifeministické, ale přeci....

Proč je BEZVA narodit se jako kluk??? :-)

Ne že by nebylo fajn být holka,
ale v něčem to ty kluci mají fakt lehčí.

  • Všechno na tvém obličeji může zůstat v přírodní barvě.
  • Na prázdniny potřebuješ maximálně jeden kufr. (A batoh)
  • Všechno vyžehlíš obyčejnou kytkou.
  • Fronty před pánskými záchodky bývají kratší minimálně o 80%.
  • Můžeš si dovolit zmoknout i v bílém tričku. (Ale pak budeš smrdět)
  • Nemusíš s sebou všude nosit kabelku.
  • Tvé příjmení ti zůstane až do smrti.
  • Po probuzení můžeš vypadnout z bytu do deseti minut.(Ne, ne, ne... proč bych chodil pozdě?!)
  • Nemusíš se holit níž než na krku.
  • Lidi ti neciví na hrudník, když se s nimi bavíš. (To nesleduju...)
  • Můžeš sedět s koleny od sebe a nezáleží na tom, co máš na sobě.
  • Můžeš si koupit kondom, aniž by si tě prodavač představoval svlečeného.
  • Dokážeš si sám otevřít sklenici s marmeládou.
  • Co je to vlastně celulitida?! (Co je to pomeranč?)
  • Neví co je to za bolest při porodu.

Omlouvám se za své ubohé poznámky všem ženského pohlaví....

15. 7. 2008

(k)OSA

Bojuj proti autorským poplatkům
Bojuj proti autorským poplatkům

Já se zbláznil... Otázkou ovšem zůstává, kdy a jestli jsem to nevěděl už dávno

Ani nevím co napsat. Mé články jsou nudné ubohé a nic neříkající.Jeden z článků, které jsem chtěl napsat je ten, jak mě jistá osoba dohání k šílenství, leč nakonec jsem si řekl, že nemusím být tak cynický a odporný. Sepsat vlastnosti určité osoby s její kritikou, je typická hnusárna, kterou bych asi udělal. Nakonec jsem si však uvědomil, že to, že ta osoba mě dohání k šílenství, neznamená to, že o ní napíšu článek, ze kterého bude každému jasné o koho jde. To, co mi nedávno řekl jeden člověk, mě změnilo a to doopravdy. Byla to pomyslná kapka a pak pohár přetekl. Došlo mi, že každý člověk má v sobě nějaké trápení, bolest. A ať to skrývá sebevíc, stále ji má. Na povrch se Vám takový člověk může zdát v pořádku, ale on se jen přemáhá. Nakonec se to dozvíte a koukáte: "Vždyť se má tak dobře!" atd... ale neuvědomíme si, že každý má něco, co ho ranilo. Říkám mé chorobě "chvilková slabost", ale mám pocit, že se ve mě probudila ta kapka lidství. Nikdy bych neřekl, že mám schopnost empatie, ale myslím, že jsem jí jen bezcitně dusil. Promiňte, já necítil...

(bože to byl ale sentimentální nesmysl, co?)

24. 6. 2008

105. narozeniny George Orwella

Ani bych neřekl, že George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair má už 105.té narozeniny. Myslím, že napsat sem o něm článek nemá příliš smysl, jelikož materiálů o něm je mnoho. A tak tedy dodám pouze HAPPY BIRTHDAY TO YOU, DEAR GEORGE!

20. 6. 2008

Člověk snad může být trochu infantilní, nebo ne? :D

Zase a zase... nuda.... móda... nuda...

Asi je to jen moje smůla, ale poslední dobou narážím na odporně přiblblé blogy... Samé senti/mentální články. Teda při nejlepším... Nedovedu to popsat, ale napsat A4kovej článek o tom, jak je nějaký jídlo hnusný vyžaduje opravdu nenávist... A napsat zarytě krásnej článek o konverskách, o tom, jak jsou krásné zase vyžaduje nevkus a smysl pro nesmysly. KOnversky jsou odporné a tuctové tenisky na které někdo přilepil nálepku s pentagramem (nebohý symbol) a nápis ALL STAR. Už pohledemse mi hnusí, natož když se na ně dívám déle. Nehledě na to, že jsou nezdravé, jelikož jejich podrážka je rovná jako deska, tedy boty naprosto ignorují nohu. Jak dlouho asi bude trvat, než ti, co je nosí poznají, že jsou odporné a nezdravé. A také nehledě na to, že pokud máte konversky a někdo Vám na nohu dupne Steelou (taky hnusný boty, ale ne tolik a mají alespoň využití - do hor a terénu), tak nemáte šanci. Smrt teniskám od Vietnamců s pentagramem i bez!

Ťik, ťok...

Zbývá PĚT dnů do jednoho data, které je pro mě důležité a ke kterému píšu článek... Pět dlouhých a krátkých dnů... A nemyslím tím můj dementní svátek, ten je za čtyři dny :D

Rok se s rokem sešel...

Rok se s rokem sešel... ...a náš skolní rok skončil... Nakonec bych ani neřekl, že mám vyznamenání se třemi dvojkami... A to jsem se skoro vůbec neučil. Docela pozoruhodné... Možná by mělo cenu příští rok trochu zapracovat a získat samý, ale to opravdu není mým cílem. Polovina lidí co znám už straší s malou maturitou, ovšem já nechápu, že pokud se teď budou učit, tak že si to budou v lednu pamatovat. Já jsem se teda rozhodl, že jediný předměty na kterých budu makat bude asi angličtina (jelikož bych velice rád zase do Anglie), matematika, jelikož potřebuju pocvičit logické myšlení a francouzština, která mi opravdu moc nejde... (Ono pokud se budu pravdidelně učit, bude to mnohem lepší. Zapomněl jsem na chemii, kterou ovšem studuji tak nějak průběžně. Na malou maturitu si jí asi vezmu, nedovedu si představit, že bych maturoval z občanky, jelikož mám dosti radikálně logické názory. V chemii jsou jasně daná pravidla, kterými se člověk řídí a nic ho nemůže překvapit... Teda až na oxid železnato-železitý (Fe3O4) a dalších pár (stovek :D) vyjímek. No z5 k původnímu tématu... Já prostě nechápu, jak se někdo může učit půl roku dopředu s tím, že si to bude pamatovat. S intenzivní přípravou já počítám tak na měsíc před maturitou a to si před ní dám týden volna bez systematického učení, jen na opakování. Ani vlastně taky nevím, jestli se těším na prázdniny, samozřejmě, že budu mít pokoj od lidí, kterým bych nejraději skočil po krku, protože mi dva měsíce přijdou moc dlouhé. Mnohem lepší by byl jen jeden měsíc a z toho druhéhoprodloužit stávající prázdniny. Jediná věc na kterou se opravdu moc těším, je tábor v Gaisthalu, v Německu. Tam snad nikoho nepotkám :D

13. 6. 2008

Pardon, ale zde je nadpis


Ztrácím se. Nevím proč, ale mám v sobě takový depresivní pocit. Ten pocit mi říká, že mé duši (oh, tak odporně sentimentální slovo) něco chybí. Jakoby kus mé duše chyběl a ten zbytek bez něho nemohl existovat. Někdy ten pocit ztratím, zapomenu na něj. Ale pak se vrátí i s úroky. Vím, co v mém životě chybí. Vím to a to mě dusí. Jsou to dvě věci, z toho jednu můžu pominout, ale tu druhou ne. Nejde to. Je to věc, bez které se nedá žít a ani umřít. A proto se vypařuji jako kouř.

10. 6. 2008

Maska


Ne, nemám co dodat.

A kopírování tohodle obrázku mě děsně baví.

Až budu velký a bohatý, koupím si čas a tetě skleněnou váhu na zeď, po které touží...

Čas... Ano, měl bych být trochu originální, leč čas je konstanta, která mě pronásleduje. Chtěl bych napsat článek o Anglii - je ve fázi konceptu na mém stole, stejně jako tam leží povídka Bylo nám ctí, kterou píšu přes rok a další povídka zatím bez jména, kterou chci psát podivným stylem, který bude vyžadovat spoustu času... Taky chci shromáždit všechny své básně, rýmy a verše, upravit je a pokud by pro mě měly alespoň určitou hodnotu, tak je nevyhodit. Taky musímn uklidit všechno kolem mě. Vzhledem k tomu, že nemnám skoro čas, jsem nenapsal článek o tom, jak moje máma si rozřízla ruku na zápěstí o sklo a já jí dělal tlakový obvaz... Myslím, že nikdy nezapomenu na tu krev na podlaze a na to, jak jsem jí Savem čistil. Hnusná vzpomínka.

Nikdy bych neřekl, že jsem schopen v krizových situacích myslet tak racionálně

5. 6. 2008

Discover more.... Camel

Ano, tak takto se jmenuje nejnovější reklamní kampaň společnosti Camel. Já si svou kampaň nazvu stejně. Objevte více... ...škodlivosti kouření. Možná jsem cvok, ale myslím to dobře. Myslím, že přibyde pár článků proti kuřákům.

Jak vysát člověka

Moc znamená slávu. Sláva peníze. Peníze znamenají možnost... Možnost ničit a marnit životy druhých. Jak dlouho bude ještě trvat to, že silní budou pošlapávat ty slabé... They Not Gonna Get Us... Ještě máme šanci to změnit, máme šanci se postavit a dokud v tomto boji nepodlehneme, tak volat: Not Gonna Get Us....

Má poslední slova budou: You will not ever get me

Symbol moderní společnosti

Popíšu Vám takovou mojí malou příhodu. Šel jsem tuhle z ústřední knihovny po Karlově mostě a naproti mě šla asi pětatřicetiletá žena, docela vysoká, letní, bílé šaty s květinovým motivem. Když se to tak vezme, nic neobvyklého... Až na tu dlouhou cigaretu v ústech. Takovým zvláštním pohybem si tu cigaretu dala od rtů a vykouzlila odporný mrak kouře. Docela mě to ohromilo, že jsem ani nezadržel dech, abych se vyhnul kouři. Došlo mi, že ona je symbolem moderní (a zkažené) společnosti. Nemám rád, vyloženě nesnáším, kuřáky, ovšem kuřačky.... To je ještě něco horšího... V tu chvíli mi došla ona situace... Ta chyba je v nás.

29. 5. 2008

Zastavte čas, chci si odpočinout...

Člověk se až musí divit, ten život běží tak rychle... Rok se s rokem sešel a zase budou prázdniny, všichni uhání své výsledné skore na vízo a já si přeju zastavit... Čas... Pokud mi něco opravdu chybí, tak je to čas... Včera jsem si trochu stěhoval skříně a když jsem si vyrovnal knížky, jejich hřbety dohromady nakonec měřily asi 130 cm... Nějaký knihy jsou moje vlastní, ale většina jich je z knihovny a skoro vůbec jsem je nepřečetl... A teď mám zítra odevzdat čtenářský deník a přečíst asi tři knihy a udělat z nich zápis... Většina lidí by to asi obšlehla z netu, jen já ne... Tomuhle se opravdu říká demence, musím uklízet a do to ho přečíst tři knihy za den a noc!
Jako by mi nestačilo, že včera jsem si od skříně namohl záda a šel spát až v jednu... Ráno jsem se nemohl skoro hnout...

26. 4. 2008

Mlčení jehňátek v kufru

Já tak nesnáším balení... Moje máma dospěla k názoru, že nám tam nedají nic k jídlu, a tak celý můj batoh je nacpanej jidlem. Potom mám taky kufr těžkej jak kráva, kterej musím táhnout k metru a z metra... Nejhorší na tom je, že je bez koleček... Jinak se ovšem do Anglie šíleně těšim...

24. 4. 2008

Great Britain

Tak už v sobotu odjíždím na týden do jižní Anglie a hrozně se těším. Docela mě potěšilo, i v jaký skupině jsem, jelikož je tam dost fajn lidí. Jediné, čeho se bojím, je to, že se poblinkám (já vím, že to slovo je infantilní, ale nevadí mi to) v autobuse... Ono vylézt na trvalo z autobusu po 26 hodinách (s přestávkama a výletem do Brightonu) bude vážně síla. No ale jinak se hrozně těšim na Brity a Britky :D (hlavně) A docela bude prča až jim budu vysvětlovat, že naše republika není součást SSSR, ani ČSR, ale že jsme samostatný a suverénní stát (který ovšem musí nonstop lézt do pr**** nějaký supervelmoci)... No bude švadna... :D

Jen jediné tlačítko

Je to hrozné, když celý den, co jste u počítače neděláte nic jiného, než mačkáte tlačítko INBOX a čekáte: 1. na zprávu na MySpace 2. na e-mail, který Vám oznamuje zprávu na My Space. Otřesné... A ono furt nic nepřichází... A už musím jít.... Potřebuju znovu zmáčknout tlačítka INBOX.... Tak pa

22. 4. 2008

Příběh urny a rakve

Tak jsem to tu změnil. Ano... Malá změna jména a designu... Ovšem já mám pocit, že nikdy nic nezměním... A v sobotu jedu na týden do Torquay (nebo nějak tak, ale je mi to fuk), kam se těším, ovšem mám pocit, že se zase ztratím, zabloudím, popletu si v Londýně místo a čas srazu... Taky mě naštvalo, že Smíchovská knihovna bude mít měsíc zavřeno, což je docela problém, jelikož budu muset do konce týdne vrátit asi 38 knih. Já se tak těším na prázdniny, jelikož doufám, že budu mít čas si dát potřebné věci do pořádku... Myslím tím povídky, básně (a to zabere zatraceně času, brousit jazyk a vybírat ta správná slova), chci si také přepsat všechny školní sešity do počítače, což bude něco šíleného... Já budu mít klid prostě až v rakvi.... nebo spíš v urně, jelikož si rakev nebudu moct dovolit. A přitom to má spoustu výhod - 1) pro půdu výživné 2) neutrácíte za spálení. A taky budete moct strašit své živé příbuzné. No, není to super? Musím ten článek zakončit jinak než monologem o rakvi a urně, ovšem nic mě nenapadá, a tak: RAKVI ZDAR !!!

Kufr plný vzpomínek... ...na budoucnost, kterou jsme ztratili

Iracionální myšlenky plné snů a vzpomínek. Absurdní snahy o lepší svět.

Ta nemožnost cokoliv změnit mě ničí. Je to jako by jste postavili kostku domina a dalších pět by jich Vám spadlo. Čím víc toho člověk ví, tím je bezmocnější. Opravdu. Pravda a poznání je mor, kterým se snažím otrávit. Jak je bezvědomost krásná, si člověk uvědomí tehdy, když pozná pravdu.

11. 4. 2008

Tolik toho na srdci až nevím co

Poslední dobou kolem mě utíkají dny a já je nestíhám postřehnout. Celý můj život se zcvrknul na můj diář. Teď si už nedokážu představit, jak jsem mohl žít bez něj. Už nemám skoro žádný čas, což se projevuje počtem nepřečtených knih...

19. 3. 2008

Matematika? chvíle napětí anakonec za: 2

Tak já tedy odjíždím... Na velikonoce... A abych řekl pravdu, nejradši bych zůstal v Práglu... Ještě štěstí, že nám nedali moc úkolů... Taky jsem se dozvěděl, že mám zatím z matiky dvojku... Hurá... Alespoň budu mít chvíli pokoj... No.. včera jsem konečně upotřebil poukázku na 500 do Neo Luxoru... Koupil jsem si jedinou encyklopedii a chemii - Kompendium chemie... žádnou jinou neměli... Hold, my co máme rádi chemii máme smůlu... O fyzice a biologii jsou tuny kniha encyklopedií, ale o mé lásce :D nic... Za zbytek jsem utratil za svou oblíbenou tužku (mimochodem - je úžasná a zatím nejlepší s jakou jsem psal) PILOT SUPER GRIP (F)... A rozhodl jsem se, že ji nikomu nepůjčím - už dvakrát si ji ode mně půjčila učitelka a nevrátila a já potom musel jit o ni prosit a delat, že se nic nestalo... Já tu tužku nedám z ruky... a podepíšu si ji... No... Asi jsem hodne zoufalej, že píšu odstavec o tužce :D Ale je vážně super... Stojí 39 Kč a náplně jsou za 20 Kč... možná drahý, ale stojí to za to... http://www.segitta.com/segitta_photo/pilot_super_grip_blue.jpgNo já už si půjdu balit, tak si užijte prázdniny...

14. 3. 2008

45 minut slov

Hodně se divím, ale 45 minut jsem o hodině dějepisu zvládnul povídat o Josefu II. A ani mi nikdo neříkal, že jsem nudnej a profesorka mi řekla, že to bylo na vysokoškolské úrovni... Mon ami! A kupodivu mi tžo přišlo asi jako 20 minut... A to jsem si myslel, že to bude trvat asi deste minut... No, zajímalo by mě, jak dlouho bude trvat prezentace, kterou plánuju na 30 minut... Ale tohle není důvod proč sem něco píšu... Dnes jsem se cítil jakoby zvláštně.. Šel jsem po ulici a lidé se mi otvíraly jako knihy a já se do nich na chvíli vcítil... Zajímavé od sebestředného člověka, že?

12. 3. 2008

Proč... Proč... Proč...

Otázka "proč" mě ničí... Proč? Protože nemá odpověď... Ano... Existuje Proto, Protože.... Ovšem tak si nikdy neodpovíte.... Proč zrovna já? Na tohle neexistuje odpověď... Jen se můžete utěšovat... "Bude to lepší.." Jenže když tuhle výmluvu používáte hodně dlouhou dobu, dojde vám, že to lepší nikdy nebude... Když je vaším jediným společníkem u večeře kytka, která vám nemůže utéct a jediný milý hlas, který slyšíte je rádio, tak už žádnou perspektivu nevidíte... Jen čekáte... ...až se něco stane.

7. 3. 2008

Já platím, ty platíš, my platíme, vy platíte, oni neplatí

O čem to mluvím ? O polatcích u lékařů. Modlím se abych byl zdravej a nic mě nebolelo, jelikož nehodlám vypláznout 30 korun za to, že se dozvím: "Týden si polež doma a přijď" Asi předevčírem mě začala bolet moje operovaná noha. Jenže pak se ozvala prudkou bolestí peněženka... A tak nebudu chvili chodit na telocvik... Bezvadná byla také akce "petice", která jaksi byla uspěchána... Říkal jsem až udělá průser, nikoliv dopředu... Bravo Kubo... Teď se ho už nezbavíme.... Teď sedím v knihovně a oficiálně se připravuju na biologickou olympiádu (nahoře na galerii na mě čeká 20 knih, ze kterých čerpali) ale radši trochu surfuju a hledám si ty kytky a rostliny online... a taky chatuju, dívám se na fotky IT netopýrů :D a pod.Ale vzhledem k tomu, že jsem spal 6 hodin jsem už vážně grogy... hnojníky vidim všude...:D

Jak prasátka vládnou české republice a podobné horory

Důstojná volba prezidenta mě donutila k napsání bezvadné parodie jak prasátka vládnou. Bude to seriál zabývající se politickou situací České Republiky. Doufám, že mě za to nezavřou jako za urážku na cti (politici mají čest ???) Z těch politiků jsem k uzoufání... Parlament je jako rozhádaná třída ZŠ. Usmívám se nad tím, jelikož to Z má i druhý význam... myslím tím školu na proti svému gymnásiu. Dnes jsem se také nechal ukecat abych podepsal nějakou petici proti zákonu, který stejně asi neprojde. Přemýšlel jsem o politice a dospěl jsem, že do parlamentu by mohli kandidovat lidé minimálně s vysokou školou. Přece není možné, aby lidé bez řádného vzdělání řídili stát... Bezvadné je, že někteří politici mají doktorát z jazyka, který neumí... A vůbec by nebyla špatná nestranická vláda odborníků, kteří svému oboru rozumí... To by se dalo poznat tak, že by věděli, jakému ministerstvu to velí... No nic, nechám řečí o politice - sportu pro prasátka

Kastrace - jediné řešení ?

Mě už vážně docházej řešení co dělat s některými lidmi.... Ano, chci aby ho vylili, ale to ho nezmění... Mluvím - píšu o svém spolužákovi Nikitovi Rybalčenkovi... Když jsem ho viděl poprvé, říkal jsem si co je to za držku, ale dám mu šanci... Hm... nemýlil jsem se... Nikita je odporná dvoumetrová gorila, která nedělá nic jiného než že někoho sere... Hádá se s učiteli (a zatím pravdu nikdy neměl)... Pak se diví, že ho učitelé nemají rádi.. On je přece ten nebohý chlapec, kterému všichni ubližují... A má také výtečný intelekt... Obvykle někoho za něco opraví, vysměje se mu a plácne ještě větší blbost... To se ani nedivím, že ho v Nymburku vylili... Vyniká ve všech předmětech svou naprostou demencí.... Ano, to je náš Nikita... No snad se tohoto parazita zbavíme... V tom jsme skoro celá třída za jedno.... Á- zapomněl jsem... Holky se mu vyhýbají jako čert kříži, je to totiž tak neodolatelný borec, že řádná holka neodolá.. A také za půl roku jsem ho neviděl v ničem jiném než ve stejných džínách... Tričko si už občas mění... Zapomněl jsem na něco ???

5. 3. 2008

Satanistické devatero... s mým malým komentářem

SATANSKÉ DEVATERO

1. Satan znamená ukájení choutek, nikoli odříkání! / To já jako ateista si taky můžu ,,ukájet choutky,,

2. Satan znamená živoucí existenci, nikoli vymyšlené spirituální báchorky! /A kde je ???

3. Satan znamená neposkvrněnou moudrost, nikoli pokrytecký sebeklam! /No jestli je něco moudrýho na satanistickejch vraždách....

4. Satan znamená laskavost k těm, kdo ji zasluhují, nikoli lásku, vyplýtvanou na nevděčníky! / Něco jako dobrá víla???

5. Satan znamená pomstu, nikoli nastavení druhé tváře! / Mstít se můžu i bez satana.... A nastavit druhou tvář i bez boha

6. Satan znamená odpovědnost vůči odpovědným, nikoli péči o psychické upíry! / Nechápu..... kdo maj bejt ti upíři ???

7. Satan znamená člověka jako pouhé zvíře, někdy lepšího, mnohem častěji však horšího než ti, co kráčejí po čtyřech, člověka, jenž se díky božskému duchovnímu a intelektuálnímu vývoji stal nejzkaženějším zvířetem! / Ale to snad díky (podle církve) satanovi ???

8. Satan znamená všechny takzvané hříchy, jelikož vedou k fyzickému, mentálnímu nebo emočnímu uspokojení! / Další věc ke které nevím co napsat, všechno snad zvládnu i bez satana nebo ne ???

9. Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu! / Není satan v tom případě jejím papežem ???


SATANISTICKÁ BIBLE
Autor: Anton Szandor La Vey(1930-1997). Byl takovým tím zázračným dítětem nepochopeným společností a vymykajícím se konvencím a takový zůstal celý život. Jeho předkové pocházeli z Evropy. Byl nadaným hudebníkem. Od dětství se zabýval studiem okultismu a mysticismu. Pracoval jako soudní fotograf. Potom pomocí svých znalostí, byl schopen v roce 1966 stvořit knihu, která později nazvána Satanskou biblí, poté vydal ještě pár dalších neméně kvalitních knih s obdobnou tématikou. Založil církev Satanovu. V roce 1951 je oženil s krásnou plavovláskou jménem Diana, které později působila jako velekněžka, s ní má dcery, které se po otci a matce také zabývají satanismem. V sedmdesátých letech se působil jako odborný poradce i herec v několika hororech.

Co na závěr.... Nevěřím v boha, jsem téměř fanatický ateista ale i přesto věřím v satana. Vlastně nevěřím, ale ... ....co kdyby vážně existoval, že .... tak si s ním radši nehraju..... Mohl by mi taky něco udělat....... Tento přístup doporučuju i Vám .....


Bylo nám ctí - má děsná povídka... zatím bez konce

Intro

Byl nádherný sluneční den, ovšem pro Petra to byl den pod psa, jelikož se opět stal obětí narážek svých úžasných spolužáků... Nejspíše proto, že mají místo mozku nádržku s testosteronem... A ještě k tomu se zamiloval. Byl rád, že škola už skončila a líným krokem šel k zastávce metra... Nastoupil do metra a zjistil, že metro odjíždí na druhou stranu... Zase se zamyslel nad ní... V tuhle chvíli vůbec ještě netuší, jaké dobrodružství je čeká...

Itálie

Petrova třída pojede na konci roku na výlet do Itálie. Doba odjezdu se pomalu šířila, ve škole už nikdo nebyl duchem, všichni se už viděli na slunné italské pláži... Petr byl rád, že jede také, alespoň si odpočine od svého cholerického otce, se kterým žije. A pak nastal vytoužený den odjezdu... Petr byl docela vyklepaný, jelikož se mu při takových cestach dělá v autobusu špatně. Petrův otec se nabídnul, že Petra k autobusu hodí autem... Ovšem asi po pěti minutách naboural do sloupu a Petr musel jít na tramvaj. K autobusu dorazil 10 minut po dohodnutém srazu, což ovšem nevadilo, jelikož holky si nabalily tolik věcí, že všichni ještě 20 minut museli čekat na větší autobus. Asi po dvou hodinách se Petrovi udělalo špatně. Náznakem učitelce naznačil, jestli by nemohli zastavit a ta to řekla řidičovi. Naštěstí zrovna jeli po okresce a tak Petr vystoupil, vzal si druhý Kinedryl a po chvíli se vrátil do autobusu a za chvíli se jelo dál. Asi po další hodině se špatně udělalo špatně Matyášovi, nejhloupnějšímu klukovi ze třídy... Ten doběhl dopředu, vygestikuloval učitelce, že mu je špatně, ta mu však odpověděla, že musí doběhnout na Wc autobusu. Matyáš ovšem nedoběhnul a informoval své spolužáky o obsahu jeho žaludku - hamburger, kola a chipsy... Pozvracel se na uličku. Řidič zajel k nejbližšímu motorestu a třída vystoupila a byl by vystoupil i Matyáš, kdyby mu nezastoupil cestu řidič s hadrem a kýblem... Matyáš ztropil hysterickou scénu, že to řekne doma, řidič však byl neoblomný a tak Matyáš musel vytřít uličku. Většina třídy si Matyáše dobrala a nakonec i učitelka, která mu dala za úkol napsat 2 stránky A4 o zdravé a nezdravé výživy... Během cesty se už nic zvláštího nestalo a všichni v pořádku v deset hodoin dorazili do Bibione... Petr hned běžel do pokoje a vybral si tu nejlepší postel - tu u zásuvky. Za chvíli přišli i ostatníl, kteří do té doby hráli na zahradě fotbal. Po zbytek dne se třída jen tak flákala, večer si Petr zašel s kamarády na pizzu a šel spát....

Ráno přišla do pokoje třídní a oznámila jim, že za hodinu mají být na zahradě, že jim tam vysvětlí program dní... Petr bohužel bydlí na pokoji s Matyášem a tak raději rychle vypadnul na zahradu. Po chvíli přišla na zahradu Aneta, ta krásná, milá a sympatická Aneta kterou miluje, a začali si povídat. Chvíli po ní přišel i Matyáš, takže debata ustala. V zahradě už byla celá třída, jen učitelky nikde. Aneta se rozhodla, že pro ně zajde. Dveře jejich pokoje byly pootevřené a tak Aneta vkročila a zavolala na ně, jenže učitelky nikde.. Už chtěla odejít, když si všimla pootevřeného mrazáku a rozhodla se ho zavřít... Jenže to, co uviděla v mrazáku ji šokovalo...

Mrazák

Aneta uviděla uviděla v mrazáku zmraženou lidskou ruku a vedle ní prsten. Normální holka by asi začala ječet a utekla by, Anetě ovšem něco zabránilo v tom aby odešla jen tak.. Chvíli tam stála, potom vzala prsten a vrátila se na zahradu, kde byl zbytek třídy. Své kamarádce napovídala, že byla na záchodě. Ta jí to sežrala i s navijákem a začala vyprávět něco ve stylu, že po ní hoteliér a všichni italové hází očko. Anety vylítla a řekla kamarádce, že si zapomněla peněženku... Ovšem její cíl nebyl pokoj, ale hoteliér... Teď by se možná hodila malá odbočka o Anetě... Je to celkem chytrá, milá a sympatická dívka, která má své kouzlo, že jí každý vyhoví a tak se rozhodla, že toto kouzlo použije - na hoteliéra. Aneta se totiž rozhodla pátrat po majitely ruky a napadlo jí, že hoteliér určitě musí vědět, kdo bydlel na pokoji před učitelkama... Hoteliér se chvíli vykrucoval, ale stačily dva úsměvy a Aneta měla jméno - hrabě Strombolli... Hoteliéra už nikdo nikdy neviděl živého - po třech měsících bylo jeho tělo objevené v Benátských lagunách... Aneta se vrtátila ke třídě, kde už učitelky vysvětlovaly svou nepřítomnost - snažily se najít policii... Anetě v tu chvíli blesklo - OTISKY ! Určitě v pokoji učitelek nechala otisky... Učitelka zrovna dal rozchod a Aneta hodem vklouzla do pokoje a otřela mrazák hadříkem, vyklouzla a když byla na schodem ke svém pokoji, objevily se učitelky...

Jak se brzy ukázalo, policie je v tomto směru bezbranná... Do hotelu nesmí bez povolení majitele vstoupit a ten nějak "zmizel"... Samozřejmě, že může dostat povolení od soudu, ale to trvá nejméně týden. A tak ruka stále čeká v mrazáku. Další den třída dostala volno, jelikož si učitelky musely odpočinout. Aneta se procházela po nádherném parku a přemýšlela o prstenu... Ten znak už viděla, snad i ten prsten, ale kde ? Sedla si na lavičku, chtěla psát povídku. Jenže notes nikde... Aneta začala dost vyděšeně pobíhat po parku a hledat malý hnědý notýsek.... Aneta si už s brekem sedla ke kmeni nejbližšího stromu, když v tom se objevil Petr a zeptal se jí co se stalo... Aneta byla tak smutná, že mu řekla o notesu s 50 Eury a i o ruce a prstenu... Petr vyběhnul a hned za stromem uviděl Anetin notes. Ta po něm okamžitě chmátla, jenže Petr po ní chtěl slib, že toho pátrání nechá... To Aneta neslíbila a řekla mu: "Víš, že by Aneta Holmes potřebovala schopného Watsona?" Petrovi bylo jasné, že toho Aneta nenechá a tak nabídku přijal. Aneta vyndala z kapsy prsten a ukázala ho Petrovi, který se na prsten chvíli díval a potom řekl, že si myslí, že okřídlený lev je znak Benátek. Aneta si vzpomněla na svého otce, pochází totiž z Benátek. Aneta ovšem svého otce nikdy neviděla, opustil totiž její matku v třetím měsíci se slibem, že se vrátí. Zanechal po sobě 10 000Kč matku s dcerou... Vzpomněla si na to, jak její matka stále bláhově věří, že se jednou vrátí. Petra nmakonec napadlo, že by adresu hraběte Strombolliho mohli vědět na telefonních informacích a tak se s Anetou vydal k nejbližší budce a vytočil číslo informací. Ozval se automat, chvíli mlel něco italsky než se nakonec ozvalo spásné: "For english please press nine." Petr zmáčknul devítku a zase čekal.. Po chvíli se ozvala na drátě operátorka a Petr se jí zeptal, jestli by jim nedala telefon nebo adresu člověka se jménem Strombolli... Operátorka chvíli psala na počítači až jim řekla, že mají asi 50 takových lidí... Petra napadlo, že by to mohla najít pod hrabětem Strombolli, řekl to operátorce a ta to našla... Petrově kritériu odpovídali 2 lidé... Operátorka mu řekla, že jeden bydlí v Římě a druhý v Benátkách. Petr si řekl o adresu muže v Benátkách a operátorka mu to řekla.
Garribaldiho náměstí 13, Benátky

Petrovi a Anetě vše hrálo do karet... Do Benátek jedou zítra, adresu mají... Petr stále přemýšlí, kde je zádrhel a pořád se strachuje, co se jim stane, na koho narazí, kdo je vrah a podobně... Zatímco se Petr nervuje Aneta spí jako dudek a vůbec se nestrachuje... Ani jden z nich však neví, že je sleduje zabiják.

Petr ráno vstal, sbalil si na výlet a košili si vycpal slabou vrstvou novin - neprůstřelnou vestu to sice nenahradí, ale lepší něco než nic. Nakonec šel do zahrady, kde objevil podivně vyhlížejícího muže jak spí.... Nevypadal jako vandrák - měl drahý kabát a nádherné houslové pouzdro, klobouk, který vypadal velmi draze... Něco však Petra na muži poděsilo, a tak se raději vrátil na pokoj. Petr netuší, že na oko spící muž je člověk, který ho málem připraví o život. Nepřišlo mu ani podezřelé jeho pouzdro.... Ve kterém nejsou housle ale malý vojenský arzenál... Nakonec se Petr koukal na MTV, jeho oblíbenou televizi.... Mezitím Aneta vstávala plná nadšení do nového dne. Asi v devět se objevila třídní s tím, že mají za půl hodiny sraz před hotelem, kde už na ně bude čekat autobus. Petr šel hned do autobusu, kde si sedl dopředu a pozoroval rozpizlé komáry na předním skle. Asi po hodině jízdy autobus dojel do přístavu u Benátek - Punta Sabioni. Petr byl rád, že cesta probíhala báječně a docela se uklidnil do té doby než uviděl muže z lavičky jak nastupuje na loď, kterou nakonec Petrova třída jela do Benátek. Zprvu si říkal, že je to náhoda, ovšem pak ho napadlo, že by to měl říct Anetě a to také udělal. Aneta Petrovi řekla, že muže viděla večer, když šla na pizzu.. Hned jí prý bylo něco podezřelého... Nakonec se rozhodli, že si na záhadného muže dají pozor. Aneta si ještě nakonec vzpomněla, kde už ten prsten viděla - na jedné fotce kde byl její otec a vše o svém otci Petrovi řekla. Petrovi došlo, že tohle je ten důvod proč je Aneta tak bláznivá vyřešit ten případ a začal jí litovat... Sám konec konců ví, jaké to je žít jen s jedním rodičem... Nakonec se Petr trochu přiblížil k muži. Ten když už byl od něj Petr asi jedn dva metry poděšeně utekl a z kapsy kabátu mu vypadl malý papírek. Petr ho zvednul...hm.. v italštině... Šel hned za Anetou a společnými silami text přeložili. Stálo na něm: